Pokud se podíváme na mapu Jižní Afriky, nemůže naší pozornosti uniknout třeba město Johannesburg. Jde o velkoměsto, které tu je a je známé a významné. Ale jak málo by stačilo, aby tu toto nebylo! Kdo ví, co by tam bylo, kdyby nebylo zlata, které tam kdysi objevili a díky kterému ono město narostlo do takové velikosti.
Co by asi tak bylo na místě Kapského Města, kdyby tam za dávných časů nepotřebovali námořníci doplňovat zásoby při svých plavbách kolem? Kdo ví, zda by existovalo třeba Kimberley, kdyby tam kdysi kdosi z farmářů nezakopl o diamant?
Často se tam prostě našlo něco, na čem se dalo zbohatnout nebo aspoň vydělat, a pak si lidé kolem tohoto zkrátka vystavěli město.
A co stojí za Oudtshoornem, ležícím mezi horami na vlastně nijak strategicky zajímavém místě? Dnes už to může leckomu připadat vcelku podivné, ale za svou existenci a ve své době velký význam vděčí Oudtshoorn peří. Přesněji pštrosímu peří.
Ve své době prostě frčely dámské klobouky s pštrosími pery, jak je to našincům známé třeba z obrázků tanečnic z pařížského Moulin Rouge, a místní farmáři právě na takovém peří vydělávali majlant až do doby, než je zruinoval automobilový průmysl, vyrábějící menší vozidla, do kterých se už dámy v takových kloboucích nevešly.
Ale dodnes tam na pštrosy nezanevřeli a vydělávají na nich. Třeba i tak, že zde mohou turisté a nejen ti klidně navštívit některou z místních pštrosích farem a tam se třeba projet na voze taženém traktorem mezi těmito ptáky za odborného výkladu, pštrosy si nakrmit nebo se na nich třeba i projet.
Ovšem rozhodně není taková návštěva pštrosí farmy srovnatelná s návštěvou naší drůbežárny. Protože naše kuřata na rozdíl od pštrosů nedokážou třeba i přes plot ukrást návštěvníkům čepici. A věřte mi, že i pštrosí kousnutí pořádně bolí. I když mi průvodce tvrdil, že to není tak zlé, protože ten, který mě kousnul, už neměl zuby.